13. ročník Luhovaného Vincenta se ve dnech 22.–25. června 2023 nesl na vlnách odpočinku. Kýžený efekt dovolené pomohly vyvolat programové body literární, filmové, hudební, výtvarné či divadelní produkce.
Na Luhovaného Vincenta přišlo do Luhačovic načerpat energii na 2 250 návštěvníků*nic, z toho 120 se zakoupenou akreditací.
Program se sestával ze 40 akcí, které proběhly ve 4 festivalových dnech. Z toho 23 programových bodů bylo dostupných – často ve veřejném prostoru – úplně zdarma. Na kompletní produkci festivalu se podílel tým 25 lidí, který koordinoval výstupy 75 umělců*kyň.
Při příležitosti letošního ročníku jsme nově využili prostor opuštěné vily Kancnýřka či kulturní památky, tenisového pavilonu na začátku lázeňského areálu, což vyvolalo příjemné ohlasy.
ZVUK
Slovensko-maďarská skladatelka Adela Mede v sobotu v podvečer nadchla publikum Luhovaného Vincenta svým intimním koncertem. Set složený primárně z loňského alba Szabadság zakončila působivým tichým zpěvem bez mikrofonu a hudebního doprovodu mezi přihlížejícími. Na vystoupení navázala společně s polskou hudebnicí Martynou Basta v nedělním dopoledni na terase městské plovárny. Obě hrály společně i každá zvlášť a vzájemně se doprovázely zpěvem a hrou na kytaru nebo sampler. Jednalo se o jednu z prvních spoluprací těchto dvou hudebnic.
Úplnou premiéru měl na festivale taky hudební projekt Eastworks, představující mix post-punku a řezavých kytar se zkresleným ženským vokálem.
HUDBA
Hudební večery konané tradičně v „taneční vinárně Domino” dokázaly, že k navození dovolenkového stavu mysli může přispět i hudba a tanec. V pátek se na tom podílela impulzivní i křehká výpověď projektu Waterbased, atmosférické kytary kapely Manon Meurt i freejazové tepající groovy uskupení Siřem. V sobotu publikum rozpohybovali výbušní sinks a experimentálně fúzující Elýščítat, který k energickému živému vystoupení přidal i eklektický taneční DJ set. Hudební chapadla Luhovaného Vincenta se poprvé podařilo roztáhnout i na diskotéku Elektra, kde lázeňské publikum svou pětihodinovou hudební selekcí zabavil DJ Setlisthunter. Zcela jiným, neméně pohlcujícím zážitkem pak bylo vystoupení Anežky Kalivodové alias Salto with Love u ohně na louce při západu slunce. A že jde u hudby příjemně snídat, dokázal i zvukový vypravěč Marek Wojoczek.
FILM
Osvědčená zahajovací projekce současného filmu Aftersun na terase plovárny nalákala spoustu návštěvníků*nic a navodila hned od začátku festivalu dovolenkovou atmosféru. Silný filmový zážitek, některé dovedl i k slzám. Mezi místními obyvateli Luhačovic obzvlášť zarezonovala projekce archivních filmů z historie Luhačovic z Národního filmového archivu, která proběhla ve spolupráci s Muzeem Luhačovického Zálesí. O úspěchu této projekce svědčí, nejen rozšíření povědomí i mezi místní obyvatele, kteří se projekce nezúčastnili, ale i zájem Slovenské televize o využití historických záběrů pro dokumentární film věnovaný lázeňským městům.
Ranní projekce filmu Proti přírodě navázala na hudební program se snídaní před kinem Elektra, odpolední projekce filmu Pět, věnováno Ozuovi spojená s přednáškou Elišky Děcké o japonském konceptu MA nás přenesla do meditativního přímořského bezčasí.
Speciální audiovizuální performance uskupení Kolektiv využila ke svému live-codingovému vystoupení, kombinovanému s 8mm projekcí netradičního prostoru (stoletého) pavilonu při tenisových kurtech. Kapacita hlediště byla zcela naplněna.
Závěrečná projekce celovečerního debutu filmařky Lucie Králové Ztracená dovolená proběhla opět symbolicky na zahrádce kavárny Jizba. Film vyvolal smích napříč publikem a vedl i k živé diskusi mezi návštěvníky*cemi po skončení projekce.
V průběhu festivalu byly také k vidění videoinstalace u lázeňských pramenů, např. pásmo animovaných filmů AniPromítačka: Jdi ven! na zahrádce kavárny Salon de Thé.
DIVADLO
Divadelní umění bylo letos na festivale zastoupeno trojicí inscenací, které si formálně snad nemohou být vzdálenější. Po obou uvedeních multimediálního představení Virtual Ritual režiséra Jana Mocka, které se částečně odehrává uvnitř počítačové hry, si umělci*kyně pochvalovali*y duchapřítomnost jak středoškolského publika, tak široké veřejnosti na debatě moderované divadelní publicistkou a kritičkou Marcelou Magdovou. Novocirkusové představení Vlez v les souboru Feel the Universe Circus Company upoutalo na celou hodinu pozornost i těch úplně nejmenších (ze všech 230!) diváků*ček, a to díky zvířecím maskám a obdivuhodné akrobacii inspirované charakterem zvířat. Naopak s komorním a něžným představením Ptačí sněm jsme se uchýlili do ztemnělého klubu Domino, abychom se zaposlouchali do hlasů tří dívek a vydali se na dalekou cestu prostřednictvím této minimalistické básně.
Architekt Osamu Okamura se v rámci workshopu po intenzivním, informacemi nasyceném teoretickém úvodu přesunul s třiceti účastníky*cemi z prostoru Muzea luhačovického Zálesí do terénu, aby vyprovokoval jejich kritické zamyšlení se nad problémy – a jejich řešením – (nejen) města Luhačovice. Osamu Okamura: „Workshop byl velmi zajímavě a pestře obsazený lidmi jak z místa, tak studenty*kami z Olomouce, Brna a z celé ČR v celém spektru oborů, což dělalo diskusi o to více plastickou. Navíc se aktivně zúčastnili*y i dva zástupci*kyně luhačovické samosprávy, kteří mne závěrem oslovili*y se zájmem o možnou další spolupráci, což je dobré znamení, že témata padla na úrodnou půdu a dotkla se i některých palčivých a aktuálních problémů města.”
Série individuálních masáží Evy Stříbrné ve vile Kancnýřce naplnila svou ambici a pro 13 šťastlivců*kyň se do paměti zapsala jako hluboce relaxační zážitek umocněný živě generovaným hudebním doprovodem Jana Švuba.
LITERATURA
V rámci literární sekce festivalu se podařilo divákům*čkám na pozadí díla soudobého básníka Luboše Svobody zprostředkovat jednu z nejaktuálnějších poetických tendencí, kterou lze metaforicky sloučit pod tzv. „imaginaci digitality”. Prostřednictvím interaktivního herního prostředí, tedy videohry nazvané Koleje jsou pevně přibité k vidění si divák*čka mohl*a osahat rozhraní virtuální reality. V rámci klasického autorského čtení Luboše Svobody nesoucí název Horký bochník chleba ve vašem batohu se pak dramaturgové festivalové sekce pokusili osvětlit funkci digitality v současné poezii. Došlo i na představení digitální platformy pro současnou českou poezii Psí víno. Svobodovy básně se rovněž objevily i na textové instalaci Ruce mi bzučí výtvarné umělkyně Bronislavy Orlické. Autorské pavučiny pletené na domácích strojích z 90. let ladily s environmentální a udržitelnou funkcí celého festivalu.
V sobotu literární blok svou erudovanou přednáškou završil básník, kurátor a vysokoškolský pedagog Ondřej Buddeus, který odprezentoval audiovizuální výstup nazvaný Kulturní archeologie cyklistiky jako stav mysli. I zde na pozadí běžného dopravního prostředku došlo k prolnutí imaginace a technologií, což lze považovat za společný jmenovatel celé literární sekce. Ondřej Buddeus svou myšlenkou i krásně vystihl celý festival: „Zapuštění sondy současného umění, hudby a literatury do tradiční a rozjímavé lázeňské atmosféry vytváří zábavnou kulturní směs, která je pro návštěvníky*ce obojího myslím osvěžující.”
Téma celého festivalu „Dovolená jako stav mysli” bylo i hlavní náplní sobotní moderované debaty Hany Řičicové. Se svými hosty*kami se dotkla spousty myšlenek a postojů, se kterými se návštěvníci*ce v průběhu ztotožňovali*y a které se pojí často k jedinému týdnu v roce, k němuž se upínají naše snažení a tužby po odpočinku.
Na literární sekci se s letošním ročníkem váže i přítomnost kočovného antikvariátu Karla Gregora Potulné knihy. Návštěvníci*e si tak mohli*y užít lázeňský areál a dovolenou s pečlivě vybranou knihou.
VÝTVARNÁ SEKCE
V rámci výstavního programu proběhla série komentovaných prohlídek, kde společně návštěvníci*e s umělci*kyněmi prozkoumávali*y mentální stavy dovolené. Návštěvníci*e si v průběhu víkendu mohli*y až do nočních hodin prohlédnout dvě videoinstalace – v jeskyňce nad pramenem Ottovka kontemplativní videa Limonáda a Brambory vizuálního umělce Romana Štětiny, na terase Společenského domu pak kurátorské pásmo Šimona Kadlčáka s deseti díly současné podoby českého pohyblivého obrazu s názvem Jiné vize CZ 2022, připravené pro spřátelený festival PAF Olomouc. Další průběžnou instalací byla Luhačovická poezie ilustrátorky Petry Šestákové a grafické designérky Lenky Novosadové, které v loňském roce společně strávily dvoutýdenní rezidenční pobyt na zámku v Luhačovicích pořádaný Nadačním fondem Pramen Luhačovice. Výstupy z rezidence zpracovaly jako interaktivní výstavní projekt pro festival Luhovaný Vincent s cílem poukázat na jinak opomíjená místa Luhačovic a pomoc divákům*čkám zpomalit a „jen tak být”. Příležitost odpočinout si od okolního ruchu nabídla také instalace Cyrila Filcíka Odpočívadla, která byla v podobě dřevěných hradů umístěna na třech místech v blízkosti kolonády a umožnila se schovat před socializací, ale přesto sledovat okolní dění.
Únik od každodenního života nabídla hravá interaktivní instalace tvůrčího kolektivu PYL s názvem Volno od velkého světa, která byla hojně navštěvována také nejmenšími návštěvníky*cemi festivalu, kteří*ré si mohli*y například popovídat s kalužemi, „vytékajícími” z poprvé veřejnosti zpřístupněné monumentální vily Kancnýřka. (Nejen) pro děti byla na neděli připravena výtvarná a odpočinková dílna ve veřejném prostoru zaměřená na vysypávání pískových obrazců – zklidnění mysli a přepnutí se do stavu „dovolená” – Adama a Doroty Krátkých.
Výstavní program návštěvníkům*cím zprostředkoval netradiční zážitky, které jim pomohly vytrhnout se z každodenního stresu a prozkoumat víc sám*sama sebe. Program proto zahrnoval několik performativních akcí – u pramene Amandka se mohli*y návštěvníci*e odvážit a nechat si vytvořit extravagantní účesy v kadeřnickém salonu Markeťáky vytvořeném studenty*kami z Ateliéru intermédií II. Akademie výtvarných umění v Praze. Páteční noc a sobotní ráno patřilo síle svatojánské noci. S výtvarnicí Annou Broučkovou se sbíraly v místních lesích a loukách svatojánské byliny, které se následně otiskávaly a obšívaly do pláten. Za rozbřesku se pak v blízkosti přehrady uskutečnila čtyřhodinová pohybově–zvuková performance Garden of Desires v režii umělkyně Ester Grohové, kde se z noci zjevilo osm magických bytostí, a kde se rozplynul čas a otevřel brány do nového dne. V ranních hodinách pak performance uzavřela společná rituální snídaně svatojánských domácích pochutin a nápojů Venduly Šípkové, za doprovodu hudební kulisy utkané z ptačího cvrlikání nebo chrastění marimby multimediální umělkyně Idy Elastic.
PODĚKOVÁNÍ
Velké díky patří všem zainteresovaným jednotlivcům i subjektům. Festival by se dal jen stěží realizovat v takovém rozsahu bez (nejen) finanční podpory našich partnerů. Přímými finančními podporovateli festivalu jsou: Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Město Luhačovice, dále děkujeme Vincentce a.s., manželům Dostálkovým, panu Valentovi, firmě Lukrom a networku Nová síť.
Za přízeň děkujeme Lázním Luhačovice, a.s., a za poskytnutí ubytování patří dík hotelu Pohoda a hotelu Alexandria, za své služby pak firmě Grafické papíry.cz, Jizbě, PAFu, AB manufaktuře, Divadlu na cucky, Studiu Hrdinů, oplatkárně CLIP a Muzeu luhačovického Zálesí.
Rovněž děkujeme za mediální prostor a podporu mediálním subjektům za festivalové zmínky a pozvánky.
Vážíme si podpory všech organizací i jednotlivců, našich podporovatelů a partnerů, kteří se na festivale podílejí a umožňují realizovat naše sny.
Magdaléna Hruška
ředitelka festivalu
_